- Základní údaje
SH 2022 běh muži do 40
SH 2022 běh muži nad 40
SH 2022 běh štafety
SH 2022 běh ženy do 40
SH 2022 běh ženy nad 40
SH 2022 malá kopaná
SH 2022 nohejbal
SH 2022 petanque
SH 2022 skok daleký muži do 40
SH 2022 skok daleký muži nad 40
SH 2022 skok daleký ženy do 40
SH 2022 skok daleký ženy nad 40
SH 2022 stolní tenis muži
SH 2022 stolní tenis ženy
SH 2022 tenis
SH 2022 volejbal
SH 2022 konečné pořadí
- Základní údaje
V Praze se dnes sešli soudci a soudkyně na semináři Nezletilý cizinec bez doprovodu a jeho právní postavení pro opatrovnické soudce, který pořádáme v odborné spolupráci s kolegyněmi z Kanceláře veřejného ochránce práv.
Jedná se o v pořadí druhou vzdělávací akci pro opatrovnické, ale i jiné soudce, kterou Justiční akademie připravila jako reakci na válečný konflikt na Ukrajině. V podstatě okamžitě poté, co do České republiky začali přicházet první běženci, proběh webinář Jak jednat s traumatizovanými účastníky soudního řízení, který soudce prakticky provedl základy trauma respektujícího přístupu. Na září 2022 je plánován seminář Aplikace ukrajinského práva v rodinně-právních věcech.
Dnešní seminář zahájil úvodní přednáškou prof. Dalibor Jílek, experta na mezinárodní ochranu lidských práv, práva dítěte v mezinárodním kontextu a mezinárodní uprchlické právo, který mimo jiné upozornil na alarmující situaci romských dětí přežívajících v prekérních podmínkách u brněnského hlavního nádraží, a označil ji za porušení mezinárodních závazků, kterými je Česká republika vázána.
Mezi dalšími řečníky vystoupila ředitelka Sdružení pro integraci a migraci Magda Faltová s příspěvkem o zkušenosti nevládní organizace s ubytováním a další prací s ukrajinskými dětmi blížícími se věku dospělosti, Zuzana Chmelířová-Vučková, ředitelka Zařízení pro děti cizince, Ivana Janišová, dětská psycholožka, která promluvila o dopadech nucené migrace na psychiku dětí, Furkat Lutfulloev, zástupce UNICEF Česká republika, a právničky KVOP, Hana Lupačová a Šárka Ošťádalová s příspěvkem Právní postavení dítěte bez doprovodu a aktuální problémy příchozích dětí z Ukrajiny a Jednotlivé metody určování věku a nové trendy a Klára Ille s příspěvky Role orgánů sociálně-právní ochrany při práci s nezletilými bez doprovodu. Z řad justice vystoupil soudce Nejvyššího správního soudu s příspěvkem Judikatura NSS týkající se určování věku nezletilých bez doprovodu v případě pochybností o věku.
- Základní údaje
10. 5. 2022 V Kroměříži dnes skončilo již 6. rodinněprávní sympozium Justiční akademie, které věnovalo otázkám práce soudu s nekompetentními rodiči, tj. rodiči, jejich rodičovské kompetence nejsou plně zachované a kteří se nachází v situaci rodičovského konfliktu. Zvláštní pozornost byla věnována doporučení pro soudy jak postupovat v případech, kdy rozhodují o úpravě poměrů nezletilého (typicky o péči a styku) a je zřejmé, že v rodině dochází k vysoce konfliktnímu rodičovskému sporu, domácímu násilí či abúzu alkoholu či drog. Sympozia se zúčastnil zástupce Ústavního soudu JUDr. Jaromír Jirsa, Nejvyššího soudu ČR JUDr. Lubomír Ptáček, PhD., ředitel Úřadu pro mezinárodněprávní ochranu dětí (JUDr. Zdeněk Kapitán, Ph.D.), zástupkyně z akademické sféry JUDr. Renáta Šínová, Ph.D., JUDr. Lenka Westphálová, Ph.D., opatrovnické soudkyně JUDr. Hana Nová, JUDr. Soňa Soukupová a Mgr. et Mgr. Kateřina Skřivánková, Ph.D., lektorka a expertka v oblasti sociální práce Mgr. Terezie Pemová a zapsaná mediátorka Mgr. Michela Kopalová. Účastníci sympozia diskutovali nad návrhem závěrů sympozia, které již tradičně připravil místopředseda KS v Ústí nad Labem a odvolací opatrovnický soudce Mgr. Vladimír Polák ve spolupráci s Mgr. Pemovou. Jako odborný podklad pro tvorbu závěrů sympozia posloužili vyžádané zprávy od odborných organizací zabývajících se problematikou domácího násilí (BKB), Centrum Locika a rodičovských sporů (Centrum psychologické pomoci Nový Jičín).
Sympozium se usneslo na těchto závěrech:
1. Jsou to primárně rodiče, kdo rozhodují o osudu svého dítěte, ingerence státu by měla nastoupit pouze v těch případech, kdy je to skutečně nezbytně nutné. Je povinností rodičů (za podmínek uvedených v § 875 občanského zákoníku – dále jen o. z.) zjistit si před rozhodnutím, které se dotýká zájmu dítěte, jeho názor, věnovat mu patřičnou pozornost a vzít jej při rozhodování v úvahu.
2. Je ideální, pokud relevantně informovaní rodiče uzavřou dohodu o úpravě poměrů svého nezletilého dítěte a dohoda a její následná realizace naplňují potřeby dítěte, a to při zohlednění jeho názoru. Uzavřít a realizovat takovou dohodu jsou primárně schopni a ochotni jen kompetentní rodiče.
3. V případech vysoce konfliktního rozvodu/rozchodu rodičů, určité míry domácího násilí a určité formy nadužívání návykových látek jsou kompetence rodičů natolik narušené, že rodiče nejsou schopni uzavřít a/nebo realizovat dohodu o úpravě poměrů svého nezletilého dítěte, resp. naplňovat jeho potřeby.
4. Koncept nejlepšího zájmu dítěte je flexibilní a adaptabilní. Měl by být přizpůsoben a definován individuálně s ohledem na specifickou situaci, v níž se dítě, jehož se věc týká, nachází, přičemž pozornost by měla být věnována jeho osobním poměrům, situaci a potřebám. V rámci individuálních rozhodnutí musí být nejlepší zájem dítěte hodnocen a stanoven ve světle specifických okolností konkrétního dítěte. Při posuzování nejlepšího zájmu dítěte nelze postupovat podle předem daného schématu, zájem a potřeby konkrétního dítěte je třeba posuzovat v každém jednotlivém případě zvlášť a se snahou o minimalizaci negativních důsledků pro dítě.
5. Pokud rodiče i poté, co obdrželi relevantní informace a byla jim poskytnuta podpora směřující k posílení jejich rodičovských kompetencí (ve smyslu převzetí odpovědnosti za budoucí šťastný život svého dítěte), setrvávají v intenzivním konfliktu, nedoporučuje se pokračování v pomoci zaměřené na smírné řešení jejich rodinné situace.
6. Je-li konflikt natolik intenzivní, že rodiče nejsou schopni naplňovat potřeby dítěte a míra ohrožení prospívání dítěte je vysoká, neměl by soud (stejně jako OSPOD) pohlížet na situaci rodiny izolovaně z pohledu řízení o úpravu poměrů, nýbrž by měl za využití všech dostupných prostředků usilovat o ochranu dítěte. Zvážit by měl uložení výchovných opatření (napomenutí, dohled, zákaz) a/anebo zahájení řízení o omezení výkonu rodičovské zodpovědnosti v určité oblasti. Míra ingerence státu do rodinného života rodičů i dítěte by měla narůstat.
7. Užívání návykových látek rodičem by měl soud při projednávání a rozhodování opatrovnických věcí zohlednit nejen v případech, kdy dítě u takového rodiče neprospívá, nýbrž i v případech, kdy reálně hrozí narušení rodičovských kompetencí; zejména pokud obava z narušení rodičovských kompetencí vychází z dřívějšího chování rodiče.
8. Navrhnou-li rodiče, z nichž alespoň jeden nadužívá návykové látky, v řízení o úpravě poměrů dítěte, aby soud schválil jejich dohodu, měl by soud v rámci naplnění nejlepšího zájmu dítěte důkladně posoudit, zda navržená úprava poměrů, resp. její realizace může dítě vystavit nebezpečí újmy na zdraví. Zvážit by měl též zahájení řízení o dohledu nad dítětem.
9. Oběť domácího násilí (přímou ani nepřímou) není možno identifikovat skrze „typické projevy“. Žádné takové projevy neexistují, každý člověk reaguje na prožité traumatické situace zcela individuálně.
10. Každé dítě reaguje na situace, ve kterých se ocitne v souvislosti s narušenými kompetencemi jeho rodičů (vysoce konfliktní rozvod/rozchod, nadužívání návykových látek rodiči, domácí násilí mezi rodiči) zcela individuálně; každý člověk má odlišnou míru resilience (schopnosti zvládat životní obtíže). Není tak možno (pouze) na základě projevů dítěte vyvozovat závěry o jeho prospívání.
11. V případech domácího násilí mezi rodiči (neošetřeného odbornou pomocí) se nedoporučuje v rámci řízení o úpravě poměrů nezletilého dítěte využívat odbornou pomoc zaměřenou na smírné vyřešení věci.
Závěry 6. rodinněprávního sympozia budou v průběhu měsíce května s plným odůvodněním publikovány v systému ASJA, na stránkách Justiční akademie a na stránkách Nejvyššího soudu ČR.
- Základní údaje
Justiční akademie uspořádala již čtvrtý běh praktického workshopu Rozhovor s dítětem, který pro opatrovnické soudce pořádá ve spolupráci s olomouckou organizací Jak Dál, z.s. Cílem workshopu je zlepšit se ve vedení rozhovoru s dítětem, které prožívá rozpad rodiny, a to v rámci opatrovnického řízení. Účastník workshopu si sám zažije, jak se dítě může cítit a co potřebuje, když se mu rodina rozpadá. Na základě vlastního prožitku si účastník osvojí techniky a způsob vedení rozhovoru s dítětem s cílem zmapovat jeho potřeby a získat tak pohled dítěte na rodinnou situaci. Účastníci se naučí vést rozhovor s dítětem s využitím vhodných komunikačních technik. Účastníci budou znát a umět využít základní pomůcky pro usnadnění rozhovoru s dítětem a sami si je vyzkouší. Účastníci budou své dovednosti získávat při modelových situacích a prožitkových cvičeních. Workshop spolu s odborníky povedou také peeři z Jak Dál z.s., tzn. mladí lidé, kteří si v dětství prošli rozpadem rodiny (https://jakdal.eu/o-nas/nas-tym/peeri/).
Postavení a (emocionální) bezpečí dětí při kontaktu s justicí je jedním z hlavních témat, kterými se Justiční akademie zabývá v rámci projektu Zlepšení přístupu zranitelných skupin osob ke spravedlnosti financovaného z prostředků Finančních mechanismů Norska 2014 - 2021. Díky spolupráci s lektory z organizace Jak Dál, z.s. je akademie připravena proškolit v tomto tématu všech cca 400 opatrovnických soudců a soudkyň, které v České republice působí, a to do konce roku 2025.
- Základní údaje
Ve čtvrtek 24. března 2022 uspořádala Justiční akademie webinář na téma Jak jednat s traumatizovanými účastníky soudního řízení (s lidmi přicházejícími z válečných oblastí). Tímto webinářem Justiční akademie reaguje na aktuální válečný konflikt na Ukrajině a s tím spojený příchod válečných uprchlíků do České republiky. Postupem času se budou dostávat migranti do styku s justicí a je třeba být na to připraveni. Posluchači tříhodinového webináře se dozvěděli, co je to trauma a traumatizace, jaké jsou formy traumat, jak funguje lidský mozek obecně a v ohrožení. Dále získali informace o trauma zohledňující komunikaci a o trauma zohledňující službě. Webinář se uskutečnil v rámci projektu Justiční akademie Zlepšování přístupu zranitelných skupin osob ke spravedlnosti. Webinář vedla zkušená lektorka Mgr. Terezie Pemová, sociální pracovnice a předsedkyně Národního institutu pro děti a rodinu. Té patří velký dík za osvětu, motivaci a dobré rady, jak zvládnout komunikaci s traumatizovanými osobami. Webináře se zúčastnilo 35 posluchačů napříč celou justicí. Justiční akademie plánuje vypsat webinař opakovaně.