- Základní údaje
Na konci října jsme v Justiční akademii přivítali řadu osobností z oblasti justice, akademického prostředí, ale i širšího společenského prostoru na 18. ročníku fóra Etika v právu. Společným, prolínajícím tématem byla zejména etická dilemata.
První den patřil ženám a jejich pohledu na toto téma. Po krátkém úvodu a historicko-filozofickém vhledu moderátora diskusního fóra profesora Jana Kyselu se k rozmanitosti a etické diverzitě vyjádřila ve svém příspěvku JUDr. Kateřina Šimáčková. Paní profesorka Julia Fromholz z CEELI institutu mluvila o vypořádávání se s výzvami současné doby spojené s využívaním technologií v soudnictví v České republice a v dalších státech střední a východní Evropy, a s tím souvisejícími etickými otázkami. Závěr prvního dne patřil profesorce Nadine Strossen z New York Law School, se kterou vedl rozhovor prostřednictvím videokonference Mgr. Pavol Žilinčík na téma vztahu mezi svobodou projevu a demokracií.
Druhý den otevírala Mgr. Alžběta Solarczyk Krausová z Oddělení soukromého práva Ústavu státu a práva AV ČR se zajímavým tématem o etice umělé inteligence a jejím vlivu na evropskou normotvorbu. Následoval příspěvek JUDr. Roberta Fremra se zamyšlením, jak může jednotlivec, kolektiv nebo vedení soudu napomáhat ke zvyšování úrovně etického chování soudců. Odpolední část byla rozdělena na dvě části. V první vyjádřil svůj postoj k otázce viny a principům etiky kněz, teolog a přírodovědec Marek Vácha a soudce Městského soudu v Praze Mgr. Ing. Jan Kratochvíl rozvinul téma nestrannosti soudců. Ve druhé části odpoledne probíhaly souběžně dva diskusní panely. První z nich se pod moderátorským vedením Mgr. Vladimíra Poláka věnoval Problem solving justice neboli justice zaměřená na řešení příčin. Ve druhém panelu probíhala diskuse na téma Etické aspekty komunikace mezi soudci a vedením soudu s moderátorkou Mgr. Danielou Zemanovou.
Závěru diskusního fóra se ujali JUDr. Jakub Drápal s příspěvkem na téma spravedlnosti ukládaných trestů a předseda Vrchního soudu v Praze Mgr. Luboš Dörfl, který hledal odpovědi na otázky aplikované etiky v profesi soudce.
Podrobnější informace k jednotlivým příspěvkům je možné najít v přiložené brožuře.
Ing. Miroslava Grézlová
akademická pracovnice
- Základní údaje
Justiční akademie předsedala Konferenci ředitelů justičních vzdělávacích institucí Evropské justiční vzdělávací sítě (EJTN), která se konala pod záštitou předsednictví ČR v Radě EU v Kongresovém centru Praha ve dnech 29. - 30. 9. 2022. Konferenci zahájili náměstek ministra spravedlnosti ČR Karel Dvořák, ředitelka Justiční akademie Ludmila Vodáková, generální tajemník EJTN Markus Brückner a zástupkyně Komise EU Emmanuelle Cretin-Magand. Konference se zaměřila na současný vývoj a nové trendy v justičním vzdělávání v členských zemích EU a další klíčová témata důležitá pro rozvoj justičního vzdělávání v Evropě. Diskutovalo se o využití různých moderních metod a metodických postupů ve vstupním i celoživotním vzdělávání soudců, státních zástupců a dalších zaměstnanců v justici, o inovacích v prezenčním i online vzdělávání a o prioritách justičního vzdělávání pro nadcházející období. 
Evropská justiční vzdělávací síť je významnou platformou, která podporuje justiční vzdělávání v Evropě. EJTN reprezentuje zájmy více než 120.000 evropských soudců, státních zástupců, odborného justičního personálu a jejich vzdělavatelů. Spolupráce a projekty české Justiční akademie s EJTN se realizují na základě členství Justiční akademie v této síti, Justiční akademie je za Českou republiku členem sítě od roku 2004. Každý rok díky tomuto členství a aktivní spolupráci s EJTN může Justiční akademie nabídnout soudcům, státním zástupcům a odbornému justičnímu personálu atraktivní vzdělávací akce se zahraničním prvkem, o které je v české justici velký zájem.
- Základní údaje
Nepřijatelnost tělesného trestání dětí a výchova bez násilí byla tématem úterního semináře Justiční akademie, kterého se zúčastnily na 4 desítky soudců, státních zástupců a asistentů. Uspořádáním semináře jsme podpořili aktivity Kanceláře vládního zmocněnce pro zastupování ČR před Evropským soudem pro lidská práva, která se tématem aktuálně zabývá v souvislosti s výkonem rozhodnutí Evropského výboru pro sociální práva ve věci Approach proti České republice. V lektorském panelu zasedla Eva Petrová z Kanceláře vládního zmocněnce, dětský psycholog Václav Mertin a nesměla chybět ani Petra Wünschová, ředitelka Centra Locika, které se problematice násilí v blízkých vztazích dlouhodobě věnuje. Na semináři mimo jiné zaznělo:
• Tělesné tresty jsou nejčastější formou násilí na dětech.
• Tělesné trestání dětí je v rozporu s jejich lidskou důstojností. Děti mají stejné právo na respektování své lidské důstojnosti a fyzické integrity jako dospělí.
• Každý tělesný trest je zároveň trestem psychickým. Tělesné tresty mohou dětem způsobit vážnou fyzickou a psychickou újmu.
• Věda jednoznačně vyvrací jakýkoli pozitivní účinek tělesného trestání. Fyzické tresty jako výchovný prostředek nefungují. Naopak zvyšují riziko vzniku řady problémů a tendenci toto jednání opakovat v dospělosti.
• Tělesné tresty děti učí, že násilí je přijatelným způsobem řešení konfliktů nebo dosažení toho, aby ostatní dělali, co se od nich chce.
• Současná právní úprava v občanském zákoníku, která stále považuje přiměřený tělesný trest za výchovný prostředek, není v souladu s mezinárodními závazky České republiky, jako je Úmluva OSN o právech dítěte.
• Česká republika patří k posledním zemím Evropské unie bez jasného legislativního zakotvení nepřípustnosti tělesného trestání. (Například Německo přijalo příslušnou legislativu v roce 2000, Maďarsko v roce 2004, Polsko v roce 2010 a Francie v roce 2019.)
• Účelem legislativního zakotvení nepřijatelnosti tělesného trestání dětí není trestně stíhat ani stigmatizovat rodiče a pečovatele, nýbrž vyslat společnosti jasný signál, že není přijatelnější bít dítě než bít kohokoli jiného.
• Výslovné zakotvení nepřijatelnosti tělesného trestání dětí v občanském zákoníku musí doprovázet komplexní zvyšování povědomí o právu dětí na výchovu bez tělesných trestů spolu s podporou pozitivních nenásilných forem výchovy dětí.
Seminář se konal v rámci projektu Zlepšení přístupu zranitelných skupin osob ke spravedlnosti financovaného prostřednictvím Finančních mechanismů Norska 2014 – 2021.
- Základní údaje
SH 2022 běh muži do 40
SH 2022 běh muži nad 40
SH 2022 běh štafety
SH 2022 běh ženy do 40
SH 2022 běh ženy nad 40
SH 2022 malá kopaná
SH 2022 nohejbal
SH 2022 petanque
SH 2022 skok daleký muži do 40
SH 2022 skok daleký muži nad 40
SH 2022 skok daleký ženy do 40
SH 2022 skok daleký ženy nad 40
SH 2022 stolní tenis muži
SH 2022 stolní tenis ženy
SH 2022 tenis
SH 2022 volejbal
SH 2022 konečné pořadí
- Základní údaje
V Praze se dnes sešli soudci a soudkyně na semináři Nezletilý cizinec bez doprovodu a jeho právní postavení pro opatrovnické soudce, který pořádáme v odborné spolupráci s kolegyněmi z Kanceláře veřejného ochránce práv.
Jedná se o v pořadí druhou vzdělávací akci pro opatrovnické, ale i jiné soudce, kterou Justiční akademie připravila jako reakci na válečný konflikt na Ukrajině. V podstatě okamžitě poté, co do České republiky začali přicházet první běženci, proběh webinář Jak jednat s traumatizovanými účastníky soudního řízení, který soudce prakticky provedl základy trauma respektujícího přístupu. Na září 2022 je plánován seminář Aplikace ukrajinského práva v rodinně-právních věcech.
Dnešní seminář zahájil úvodní přednáškou prof. Dalibor Jílek, experta na mezinárodní ochranu lidských práv, práva dítěte v mezinárodním kontextu a mezinárodní uprchlické právo, který mimo jiné upozornil na alarmující situaci romských dětí přežívajících v prekérních podmínkách u brněnského hlavního nádraží, a označil ji za porušení mezinárodních závazků, kterými je Česká republika vázána.
Mezi dalšími řečníky vystoupila ředitelka Sdružení pro integraci a migraci Magda Faltová s příspěvkem o zkušenosti nevládní organizace s ubytováním a další prací s ukrajinskými dětmi blížícími se věku dospělosti, Zuzana Chmelířová-Vučková, ředitelka Zařízení pro děti cizince, Ivana Janišová, dětská psycholožka, která promluvila o dopadech nucené migrace na psychiku dětí, Furkat Lutfulloev, zástupce UNICEF Česká republika, a právničky KVOP, Hana Lupačová a Šárka Ošťádalová s příspěvkem Právní postavení dítěte bez doprovodu a aktuální problémy příchozích dětí z Ukrajiny a Jednotlivé metody určování věku a nové trendy a Klára Ille s příspěvky Role orgánů sociálně-právní ochrany při práci s nezletilými bez doprovodu. Z řad justice vystoupil soudce Nejvyššího správního soudu s příspěvkem Judikatura NSS týkající se určování věku nezletilých bez doprovodu v případě pochybností o věku.
