- Základní údaje
Justiční akademie pořádá dne 8. listopadu 2021 v prostorách Justičního areálu Na Míčánkách konferenci Soudní sociální práce a soudní sociální pracovníci, kde budou představeny průběžné výsledky pilotního testování pozice soudního (forenzního) sociálního pracovníka na 9 partnerských okresních soudech. Aktivita i konference jsou realizovány v rámci projektu Zlepšení přístupu zranitelných skupin osob ke spravedlnosti financovaného z prostředků Finančních mechanismů Norska 2014 – 2021.
Na semináři bude představen Manuál soudního sociálního pracovníka pro opatrovnické úseky okresních soudů. Ten podrobně popisuje, jakým způsobem lze díky zřízení pozice soudního sociálního pracovníka zkvalitnit výkon soudnictví ve věcech nezletilých dětí (v řízeních týkajících se konfliktů rodičů při výkonu rodičovské odpovědnosti a v řízeních spjatých s řešením situace ohroženého dítěte) a zranitelných dospělých (řízení o podpůrných opatřeních a svéprávnosti, opatrovnictví člověka a detenční řízení). Požadavky kladené na výkon opatrovnické justice jsou stále vyšší - od opatrovnického soudce se očekává, že kromě právní erudice a schopnosti rychle a dobře rozhodovat právní spory, bude ovládat základní techniky deeskalace sporů, psychologie a dětské psychologie a psychiatrie a mít přehled o druzích a fungování sociálních služeb a základech sociální práce. Kromě toho by měl mít velmi dobré komunikační schopnosti, aby v rámci řízení mohl komunikovat s osobami s různými typy postižení, ale také s osobami, jejichž schopnost komunikovat a jednat je ovlivněna prožitým traumatem (tzv. trauma informed approach). Tyto zvýšené požadavky jsou zcela legitimní a vychází z celé řady mezinárodních dokumentů (např. Úmluva OSN o právech osob se zdravotním postižením či Pokyny Výboru ministrů Rady Evropy o justici vstřícné k dětem). Očekávat excelentní znalosti a schopnosti ve všech těchto směrech od každého soudce či soudkyně však není reálné.
Trend, který se ve snaze dostát těmto očekáváním začíná prosazovat v zahraničí, je rozšiřovat portfolio odbornosti osob zaměstnaných na soudech o jiné než právní či administrativní zaměření. Skvělým příkladem mohou být například britské Family Drug and Alcohol Courts (soudy řešící problémy rodičů se závislostí na drogách či alkoholu), kde jsou kromě soudců zaměstnáni také adiktologové, psychiatři, dětští psychologové, sociální pracovníci a další odborníci, kteří poskytují soudci odborné zázemí pro jeho rozhodování. Obdobně fungují také tzv. problem solving courts (soudy zaměřené na řešení problémů), které známe ze Spojených států amerických. Tyto soudy jsou určeny k řešení různých druhů společenských fenoménů (drogová závislost, bezdomovectví, páchání méně závažné trestné činnosti v důsledku závislosti, soudy zaměřené na pomoc rodičům s dětmi do 3 let ohrožených na správném vývoji atd.). Společným znakem všech těchto soudů je, že kromě soudců jsou zde zaměstnáni právě sociální pracovníci, psychologové, adiktologové a další profese, a soudní rozhodování je tak možné označit multidisciplinární. Také u italských soudů pro mladistvé v souvislosti s přijetím směrnice Evropského parlamentu a Rady EU č. 2016/800 o procesních zárukách pro děti, které jsou podezřelými nebo obviněnými osobami v trestním řízení, které zakotvuje právo dítěte a mladistvého na tzv. individuální posouzení, vznikly oddělení soudních sociálních pracovníků, které soudcům toto odborné posouzení zpracovávají.
Justiční akademie v období mezi 1. 1. 2020 a 31. 12. 2023 pilotně testuje zapojení soudních sociálních pracovníků na opatrovnických úsecích 9 partnerských okresních soudech (OS Jeseník, OS Kladno, OS Kroměříž, OS Most, OS Nový Jičín, OS Praha 8, OS Šumperk, OS Vsetín a OS Tachov). Dosavadní průběh projektu naznačuje, že zavedení pozice soudního sociálního pracovníka do systému české justice může být systémovým řešením řady výzev, které před ní stojí.
Konference je otevřena i odborné veřejnosti. Program konference naleznete zde. V případě zájmu o účast na konferenci prosím kontaktujte paní Janu Dvořáčkovou na
- Základní údaje
Zástupce Justiční akademie se zúčastnil jednání pracovní skupiny Evropské sítě pro justiční vzdělávání (EJTN), zaměřené na metodiku justičního vzdělávání. Setkání se uskutečnilo ve dnech 30.9. – 1.10. v prostorách maďarské justiční akademie a probíhalo hybridní formou, kdy zástupci osmi vzdělávacích institucí, včetně generálního tajemníka EJTN, Markuse Brücknera, se účastnili prezenčně, dalších šestnáct zástupců justičních vzdělávacích institucí členských států EJTN bylo připojeno online, prostřednictvím platformy MS Teams. V první části setkání členové pracovní skupiny zhodnotili průběh, obsahovou náplň i lektorské výkony u již proběhlých seminářů, které, ač původně plánovány jako prezenční, musely být převedeny do online formátů. Jednalo se o naprosto novou zkušenost nejen pro účastníky vzdělávání, ale i pro manažery kurzů a lektory. Synchronní vzdělávání na dálku vyžadovalo ode všech aplikaci nových dovedností, k jejichž získání měli kriticky málo času. Zde se projevila výjimečnost EJTN, jejíž členskou základnu tvoří justiční vzdělávací instituce téměř všech států EU. Díky vzájemnému sdílení zkušeností i metodických doporučení se podařilo zrealizovat v online prostředí velkou většinu aktivit, původně plánovaných jako prezenční. Největší výzvou se nakonec ukázaly být nikoliv technické záležitosti spojené s virtuálním prostorem, ale dostatečná motivace účastníků i lektorů k účasti na online vzdělávání.
Druhá část setkání byla zaměřena na plánování seminářů pro kalendářní rok 2022. Doufejme, že velká většina z nich bude realizována prezenčně.
Aktuální informace o vzdělávacích aktivitách, realizovaných ve spolupráci s EJTN, naleznete jak v asistenčním systému justiční akademie (www.asja.cz), tak na stránkách EJTN (www.ejtn.eu).
- Základní údaje
V měsíci září se po téměř dvouleté odmlce opět rozběhly justiční stáže, organizované Justiční akademií v návaznosti na její členství v Evropské síti pro justiční vzdělávání (EJTN).
Českou republiku postupně navštívilo dvanáct soudců a státních zástupců zemí EU (z Bulharska, Estonska, Francie, Portugalska, Rakouska, Rumunska a Slovinska). Program, koordinovaný Justiční akademií v úzké spolupráci se soudy a stáními zastupitelstvími, zahrnoval návštěvy justičních institucí napříč soudní soustavou, náslechy soudních jednání, seznámení se s činností Probačních a mediačních center i 
Kanceláře veřejného ochránce práv. Jako nejužitečnější však zahraniční kolegové vždy hodnotí příležitost setkat se s českými kolegy a při společných diskuzích získávat detailní vhled do jejich každodenní pracovní náplně, mít možnost vzájemně sdílet zkušenosti. V návaznosti na zaměření stáže se diskuze týkaly problematiky vedení a řízení soudů, zaměstnanosti, pracovní vytíženosti a velikosti nápadu, soudcovské nezávislosti či způsobu jmenování do funkce. S ohledem na aktuální situaci se nevyhnutelně hovory stočily i na téma pandemie a 
opatření, ke kterým jednotlivé instituce byly nuceny přistoupit; diskutovali nad problematikou práce z domova, vedení soudního řízení s využitím videokonferenčních zařízení i postupné digitalizace spisů a celého soudního procesu.
Setkání nabízí prostor pro vzájemnou výměnu zkušeností, sdílení dobré praxe a jsou inspirujícími pro všechny zúčastněné. Stáže, organizované ve spolupráci s EJTN, jsou reciproční; stejně jako Česká republika přijímá kolegy ze zahraniční, má každoročně možnost vysílat stejný počet zájemců z řad české justice. Pro podrobné informace o zahraničních stážích kontaktujte oddělení mezinárodní spolupráce Justiční akademie.
- Základní údaje
Justiční akademie realizuje v období od 1. 1. 2020 do 31. 12. 2023 projekt Zlepšení přístupu zranitelných skupin osob ke spravedlnosti. Právo na přístup k soudu je základním lidským právem, které je garantováno každému. Z dostupných dat však vyplývá, že řada skupin osob čelí specifickým překážkám, které je odrazují od realizace tohoto práva. Mezi tyto znevýhodněné osoby patří i lidé se smyslovým postižením (nevidomí, neslyšící, hluchoslepí nebo osoby s kombinovaným postižením). A právě na téma komunikace s osobami se smyslovým postižením uspořádala Justiční akademie dne 22. září 2021 v Praze seminář. Přednášejícími byli Mgr. Luboš Zajíc, právník Sjednocené organizace slabozrakých a nevidomých ČR a Mgr. Naďa Hynková Dingová, soudní tlumočnice. Účastníci semináře se dozvěděli praktické informace o komunikaci v Braillovu písmu, provázení nevidomého, dostavení se k ústnímu jednání, informace o bezbariérových úpravách vhodných pro nevidomé. Dále jim byl vysvětlen rozdíl mezi znakovou češtinou a českým znakovým jazykem. Zjistili, jak komunikovat s neslyšícími, jak správně vybrat tlumočníka a jaké je jeho postavení a úloha v soudní síni a v neposlední řadě jaká jsou specifika soudního jednání při účasti smyslově postižených osob. Přítomní soudci a státní zástupci hodnotili seminář jako velice přínosný, podnětný, srozumitelný a praktický. V případě Mgr. Zajíce zejména ocenili, že se jedná o člověka z praxe (nevidomý a aktivní ve spolcích) s právnickým vzděláním, což představuje ideální kombinaci. Seminář bude znovu vypsán v příštím roce.
- Základní údaje
V úterý 7. září 2021 uspořádala Justiční akademie v Praze seminář pro soudce a státní zástupce s názvem Romové v soudní síni a soudním rozhodování. Romové představují nejpočetnější etnickou menšinu v České republice. K romské národnostní menšině se při sčítání lidu 2011 přihlásilo celkem 5 135 osob. Podle kvalifikovaných odhadů se počet příslušníků romské komunity v ČR pohybuje v rozmezí mezi 150 000 - 300 000 osob. S romským etnikem se nejčastěji setkávají v rámci soudního rozhodování soudci z opatrovnických, exekučních a trestních úseků. Cílem semináře bylo těmto soudcům přiblížit problematiku související s romským etnikem 
a informovat o odlišnostech fungování romského jazyka či romské rodiny a také pochopit rozdíl mezi romskou kulturou a kulturou chudoby. Získané informace pomohou soudcům se umět lépe vyrovnat s kulturními odlišnostmi, které se mohou projevit během soudního řízení. Seminář se uskutečnil v rámci projektu Justiční akademie Zlepšování přístupu zranitelných skupin osob ke spravedlnosti. Seminář vedli zkušení lektoři Bc. David Tišer, romista, první romský LBGT aktivista a ředitel ARA Art,z.s. a Mgr. Barbora Šebová, romistka působící ve společnosti Nová škola.
