{modal url="images/stories/Tiskove_zpravy/21.4.016/1.jpg" group="mygallery"}
{/modal}Ve čtvrtek 21. dubna 2016 se konala na Justiční akademii v Praze mezinárodní konference na téma Obchodování s lidmi a trestná činnost související s uprchlickou krizí. Konference měla mezinárodní obsazení lektorské i mezinárodní obsazení z řad účastníků. Byla organizována ve spolupráci s Evropskou justiční vzdělávací sítí (EJTN), která financovala pobyt zahraničních účastníků z 15 různých evropských států, jejich dopravu, stravu a tlumočení konference.
Pro účastníky z řad české justice konference tematicky navazovala na jednodenní seminář Azylové řízení a související problematika, který se uskutečnil 20. 4. 2016 rovněž v Praze (k obsahu tohoto semináře viz aktualita na webu Justiční akademie).
Konference měla za cíl srovnání 3 různých pohledů zemí, které čelí migrační vlně:
1. Zkušenosti a poznatky země vstupní – situace v Řecku z pohledu státního zástupce.
2. Pohled a zkušenosti země tranzitní – pohled státních zástupců z České republiky.
3. Výzvy, kterým musí čelit země cílová – příspěvek státního zástupce z Norska.
Seminář byl zahájen pohledem řeckého státního zástupce Nikolaose Poimenidise, který působí při odvolacím soudu v Pireu. Příspěvek se věnoval v první části obchodování s lidmi a pře {modal url="images/stories/Tiskove_zpravy/21.4.016/2.jpg" group="mygallery"}
{/modal}vaděčství pevninskou cestou přes řeku Evros. Lektor přiblížil hlavní potíže ochrany hranic Řecka ve vztahu k migračním cestám přes moře. Další část příspěvku byla zaměřena na úlohu přístupových bodů tzv. hotspotů, které mají sloužit jako centra, v nichž se soustřeďují materiální prostředky a personál z institucí EU (Frontex, Easo, Europol a Eurojust) a které jsou zapojeny dle plánu Evropské komise do administrativního procesu spojeného s přijetím či odmítnutím imigrantů a mají za úkol pomáhat vstupním zemím, jako jsou Řecko nebo Itálie. V souvislosti s úlohou hotspotů byl popsán význam a četnost zapojení státního zástupce, který má za úkol zasáhnout do administrativního procesu jen ve výjimečných případech, kdy se projevují nejzávažnější nedostatky ve formě neefektivní činnosti administrativy, nebo kdy objeví jasné indicie a následné přesvědčivé důkazy o trestné činnosti související s uprchlíky a jejich převáděním na území Řecka a Evropské unie. Dále se příspěvek řeckého zástupce zaměřil na potíže při odhalování trestné činnosti obchodování s lidmi, a na zacházení se zatčenými členy organizovaných gangů, které převádějí migranty na území Řecka. Za rok 2015 se jednalo o celkem 92 zatčených osob, které byly zapojeny do organizovaného obchodu s lidmi v souvislosti s přechodem řecko-turecké hranice. Pozornost byla věnována také zacházení s osobami obchodovanými a statistikám ve vztahu k zemím původu těchto osob. Závěr příspěvku byl zaměřen na obtíže a výzvy, kterým musí čelit státní zástupce při potírání trestné činnosti související se současnou migrační vlnou. V rámci závěrečných poznámek navrhl řecký státní zástupce možné cesty k postupnému účinnému řešení mezinárodní trestné činnosti související s uprchlickou krizí.
Pohled státních zástupců z České republiky byl zahájen příspěvkem vrchní státní zástupkyně v Praze JUDr. Lenky Bradáčové. Ta na úvod přiblížila v rámci stručného historického exkurzu současnou etnickou a národnostní situaci v České republice. Poté se zaměřila ve svém příspěvku na vybraná rozhodnutí Ústavního soudu ČR ve vztahu k právu na účinné vyšetřování. Dále se lektorka věnovala úloze dohledu státního zastupitelství ve vztahu k právu na účinné vyšetřování případu.
JUDr. Záhorová Nedbálková seznámila účastníky konference s výsledky dovolací činnosti Nevyššího státního zastupitelství, a to jak pokud jde o pracovní, tak sexuální vykořisťování. Pozornost věnovala zejména rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 12. 3.2014 sp. zn. 7 Tdo 1261/2013, v němž Nejvyšší soud k dovolání nejvyššího státního zástupce definoval znak „užito k nuceným pracím“ v ustanoveních § 168 odst. 1 písm. e) a § 168 odst. 2 písm. e) trestního zákoníku o trestném činu obchodování s lidmi, který je třeba vykládat v souladu s pojmem nucené práce ve smyslu čl. 2 odst. 1 Úmluvy o nucené nebo povinné práci č. 29 Mezinárodní organizace práce, přijaté dne 28. 6. 1930, vyhlášené pod č. 506/1990 Sb., podle něhož jí je každá práce nebo služba, která se na kterékoli osobě vymáhá pod pohrůžkou jakéhokoli trestu a ke které se dotčená osoba nenabídla dobrovolně. Upozornila přitom na indikátory trestu a nedobrovolnosti, které by měly signalizovat, že jde o nucenou práci. V této souvislosti popsala aktuální trendy v porušování pracovně právních předpisů při zaměstnávání cizinců, které jsou relevantní i z hlediska trestného činu neoprávněného zaměstnávání cizinců podle § 342 trestního zákoníku. Pokud jde o sexuální vykořisťování, zmínila nesprávnou aplikační praxi soudů, které upřednostňují právní kvalifikaci trestným činem kuplířství podle § 189 trestního zákoníku, ačkoli jde o trestný čin obchodování s lidmi podle § 168 trestního zákoníku. V neposlední řadě zmínila problematiku dokazování související s dosažitelností svědků, kdy je třeba v souvislosti se zásadou kontradiktornosti řízení respektovat čl. 6 odst. 3 písm. d) Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.
JUDr. Jana Zezulová, Ph.D. v úvodu svého vystoupení seznámila zahraniční účastníky semináře s právní úpravou problematiky obchodování s lidmi v ČR. Poté se zaměřila na otázku efektivní a včasné identifikace oběti obchodování s lidmi a princip non-punishment: nezahájení trestního stíhání nebo neukládání trestů obětem obchodu s lidmi, tak jak se o něm zmiňuje čl. směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/36/EU ze dne 5. dubna 2011 o prevenci obchodování s lidmi, boji proti němu a o ochraně obětí, kterou se nahrazuje rámcové rozhodnutí Rady 2002/629/SVV a čl. 26 Úmluvy Rady Evropy o opatřeních proti obchodování s lidmi. Zmínila též činnost Expertní skupiny pro potírání obchodu s lidmi (GRETA). V souvislosti s nelegální migrací pozornost byla též věnována rozlišení převaděčství , resp. pašování osob a obchodování s lidmi. Závěr vystoupení pak byl věnován stanovisku analytického a legislativního odboru Nejvyššího státního zastupitelství k otázce vylákání ženy do ciziny pod záminkou uzavření sňatku za účelem obchodu jako možného trestného činu obchodování s lidmi.
Státní zástupce z Norska působící jako národní člen Norska v Eurojustu Rudolf Christoffersen se zaměřil ve svém vystoupení na problematiku obchodování s lidmi v Norsku, která zejména v poslední době souvisí, vzhledem k podobnému modu operandi, s případy z nelegální migrace do evropských zemí. Dalšími tématy příspěvku norského státního zástupce byly: migrační cesty do Norska, statistiky žadatelů o azyl, genderové složení žadatelů o azyl a jeho dynamický vývoj v čase. Alarmující je zejména nárůst počtu pohřešovaných dětí uprchlíků v Evropě, jak vyplývá ze statistiky Europolu. Zajímavá byla v tomto ohledu statistika počtu dětí bez doprovodu, které podaly žádost o azyl v Norsku v roce 2015. Příspěvek se zaměřoval na nejvíce zranitelné oběti organizované trestné činnosti související s obchodováním s lidmi v souvislosti s uprchlickou krizí. Účastníci konference se měli možnost dovědět i statistické údaje z Norska za léta 2005 – 2014 v případě odsouzených případů obchodování s lidmi ve formě prostituce, nucených prací, nucených služeb a žebrání. Příspěvek byl dále zaměřen na metody identifikace obětí trestné činnosti v případě obchodování s lidmi, na vztah pachatelů trestného činu obchodování s lidmi k oběti, a na to, jak oběť vnímá jednání pachatelů. Zajímavá byla i zkušenost Norska s kriminalizací těch, kdo kupují sexuální služby. Od ledna 2009 je v Norsku kupování sexuálních služeb trestné (§316 norského trestního zákoníku). Po 5 letech působnosti této úpravy proběhlo v Norsku vyhodnocení dopadu této regulace. Zmíněna byla rovněž rizika možné infiltrace teroristických skupin či individuí na území Norska. Závěr prezentace byl věnován kazuistice v případě dětských obětí obchodování s lidmi a zejména důvodům, které vedly norské státní zastupitelství v tomto případě ke stíhání pachatelů obviněných z trestných činů obchodování s lidmi, pohlavní zneužití dětí mladších patnácti let, nucené manželství a praní špinavých peněz.
Za zdárný průběh mezinárodní konference patří velký dík celému týmu zaměstnanců Justiční akademie. Kromě EJTN patří naše poděkování Eurojustu, zejména národnímu členu za ČR Lukáši Starému, který zásadní měrou pomohl zajistit zahraniční lektory z Norska a Řecka.