Ve středu 20. dubna 2016 se konal v Praze jednodenní seminář zaměřený na azylové řízení.
Seminář zahájila JUDr. Nataša Chmelíčková, zástupkyně odboru azylové a migrační politiky MV ČR. Stručné shrnutí právního základu azylového systému v ČR bylo zaměřeno na:
• Úmluvu o právním postavení uprchlíků z 28. července 1951 (Ženevská úmluva)
a New Yorský Protokol z 31. ledna 1967 týkající se právního postavení uprchlíků.
• Zákon č. 325/1999 Sb., o azylu, v platném znění (dále jen ZoA).
• Správním řízení a soudní řád správní vč. odchylek uvedených zejména v § 9 ZoA.
• Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území ČR, v platném znění (cizinecký zákon).
• „dublinské nařízení“ nebo „Dublin III.“- Nařízení EP a Rady (EU) č. 604/2013 ze dne 26. června 2013, kterým se stanoví kritéria a postupy pro určení členského státu příslušného k posuzování žádosti o MO podané státním příslušníkem třetí země nebo osobou bez státní příslušnosti v některém z členských států (přepracované znění).
Účastníci byli seznámeni s posledním vývojem azylového systému a jeho fázemi od roku 2000. Stručná charakteristika současného azylového systému v ČR byla zaměřena na 2 oblasti:
• Směrnici Rady č. 2001/55/ES (tzv. spící směrnice) o minimálních normách pro poskytování dočasné ochrany v případě hromadného přílivu vysídlených osob a o opatřeních k zajištění rovnováhy mezi jednotlivými členskými státy při vynakládání úsilí na přijímání těchto osob a na následky plynoucí z tohoto přijímání.
• Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 604/2013 ze dne 26. června 2013, které přináší tzv. dublinský systém a řeší 2 fenomény:
1. osoby, s nimiž je vedeno azylové řízení v několika státech
2. osoby, se kterými nechce žádný stát vést azylové řízení.
Účastníci byli stručně seznámeni: s osobami a orgány či institucemi zúčastněnými v řízení, s jednotlivými fázemi řízení ve věci mezinárodní ochrany, s druhy vydávaných rozhodnutí a s problematikou pobytu žadatelů na území.
Příspěvek soudkyně KS v Praze Mgr. Jitky Zavřelové byl zaměřen na soudní přezkum rozhodnutí ve věcech mezinárodní ochrany. Účastníci semináře byli seznámeni se všemi možnostmi, jak může azylové řízení dopadnout s tím, že byly jednotlivé možnosti stručně charakterizovány. Dále byli účastníci semináře seznámeni se základními principy soudního řízení ve věcech mezinárodní ochrany, s problematikou odkladného účinku žalob (kdy odkladný účinek žaloby dán je a kdy dán není).
Na závěr semináře se mohli účastníci seznámit s aktuální problematikou trestné činnosti související s nelegální migrací a uprchlickou krizí z pohledu Nejvyššího státního zastupitelství (národní korespondent pro boj proti obchodování s lidmi, zneužívání žen a dětí, nelegální migraci a nelegální zaměstnávání JUDr. Jana Zezulová, Ph.D. a její kolegyně JUDr. Ingrid Záhorová-Nedbálková). Pozornost byla věnována především trestné činnosti související s pobytem cizinců na našem území, a to trestným činům maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle § 337 odst. 1 písm. b) trestního zákoníku, organizování a umožnění nedovoleného překročení státní hranice podle § 340 trestního zákoníku, napomáhání k neoprávněnému pobytu na území republiky podle § 341 trestního zákoníku a neoprávněného zaměstnávaní cizinců podle § 341 trestního zákoníku. Pokud jde o trestný čin maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle § 337 odst. 1 písm. b) trestního zákoníku byl akcentován zejména odlišný charakter správního a soudního vyhoštění, kdy je třeba respektovat, že v prvním případě jde o správní rozhodnutí podle zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, které je definováno jako ukončení pobytu cizince na území České republiky, a ve druhém případě o trest podle trestního zákona, kdy každý z institutů se řídí vlastní právní úpravou, a proto i okolnosti rozhodné pro určení vykonatelnosti je nutné dovozovat z právních předpisů, z nichž vycházejí. Blíže byly rozebrány také podmínky trestu vyhoštění podle § 80 trestního zákoníku. Pro ilustraci byla nabídnuta také související judikatura, která účastníky semináře seznámila s nejčastějšími formami páchání tohoto druhu trestné činnosti, včetně ukládání trestu vyhoštění.
Díky za úspěšnou realizaci semináře patří především institucím, které své zástupce, odborníky na předmětnou problematiku, jako lektory na seminář vyslaly: Odboru azylové a migrační politiky MV ČR, Krajskému soudu v Praze a Nejvyššímu státnímu zastupitelství.
Autor: Mgr. Vít Peštuka, akademický pracovník