Jak se mění justice

22.2.2012    PRÁVO & BYZNYS    str. 40   Publicistika - rozhovor
Marta Pelechová    Soudnictví, vězeňství    

Náměstek ministra spravedlnosti František Korbel mluví o zákulisí schvalování nového občanského zákoníku a výhledech české justice.

* Setkáváme se krátce po hladkém přijetí občanského zákoníku v Senátu. Čekal jste tak rychlý průběh?

Upřímně řečeno ne. Horní komora avizovala komplikace při schvalování rekodifikace soukromého práva. Senátoři uvažovali jednak o pozměňovacích návrzích, například o doplnění registrovaného partnerství a dalších, jednak o odkladu účinnosti. Senátor Jiří Dienstbier navrhoval odklad účinnosti všech tří zákonů až na rok 2017, ústavněprávní výbor poté schválil odklad na leden 2016, nicméně při hlasování v plénu došlo k překvapení všech. První hlasování o schválení návrhu občanského zákoníku ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou dopadlo tak, že pro schválení hlasovalo 29 senátorů z 59 přítomných. Čili potřeba bylo 30 senátorů a o jediný hlas neprošlo schválení v předloženém znění. V dalším hlasování o pozměňovacím návrhu bylo 61 přítomných, pro schválení bylo potřeba 31 senátorů a návrh na odklad účinnosti získal rovněž pouze 29 senátorů. Senát tedy nepřijal k návrhu žádné usnesení a pak platí fikce podle Ústavy, že v takovém případě je návrh schválen uplynutím třicátého dne od postoupení Senátu, to znamená 3. února 2012.

* Senát o něm tedy, ani kdyby chtěl, už nemůže znovu jednat?

Ne. Je to věc rozhodnutá, platí tedy zvyklost, že pakliže byl návrh projednán a hlasovalo se o něm, nelze hlasovat opakovaně.

* Jaký je váš názor na některé námitky senátorů? Jsous jeho zahrnutím do návrhu nesouhlasilo?

Registrované partnerství byla spíše otázka politického kompromisu, vyplývajícího již z požadavků minulé vládní koalice. Tehdy se proti němu tvrdě stavěli lidovci i část konzervativního křídla ODS. A tento postoj zůstal zachován i v novém návrhu schváleném vládou Petra Nečase. Z odborného hlediska lze říci, že registrované partnerství jako základní statusová otázka do kodexu patří, nicméně pokud zůstane beze změny v samostatném zákoně, svět se nezboří.

* A co návrh na prodloužení legisvakance?

Pokud jde o legisvakanci, beru to jako určitou zástěrku zakrývající buď neochotu návrh přijmout při nedostatku jiných, věcných argumentů proti němu nebo o snahu odložit účinnost nových zákonů až za funkční období této vlády a změnit je během vlády sociální demokracie.

* Ta podle vás nastane?

Možná nastane, možná ne. I příští vláda bude pravděpodobně vládou koaliční. Cílem ministerstva ovšem nebylo prosazovat občanský zákoník bez diskuse s opozicí za každou cenu. Naopak. Je to základní kodex soukromého práva a celou dobu, co jsme pracovali na jeho přípravě, což je z hlediska autorů a rekodifikační komise více než deset let – a z mého osobního hlediska, kdy jsem ve funkci náměstka ministra spravedlnosti pro legislativu zhruba pět let –, jsme se kontinuálně snažili o diskusi se všemi zájmovými i politickými skupinami napříč všemi spektry.

* Pokud vím, návrh byl zveřejněn také na internetu a občané se k němu mohli vyjadřovat.

Byl opakovaně na internetu. Probíhalo veřejné připomínkové řízení i expertní dopracování v tzv. expertních minitýmech podle jednotlivých právních oblastí a po zveřejnění první paragrafové verze návrhu občanského zákoníku v roce 2005 probíhalo dalších pět let v zásadě pouze upravování a precizace tohoto textu. Do prací bylo zapojeno mnoho desítek, až stovka expertů na občanské právo. A v zásadě mohu říci, že každý, kdo něco znamená v oboru občanského práva a kdo zároveň byl ochoten věcně diskutovat a přispět konstruktivně k novému návrhu, tak tu možnost měl a využil ji.

* Pak bylo asi někdy obtížné sladit dohromady jejich stanoviska. Právní názory jsou přece často protichůdné.

Někdy ano, ale je to otázkou času. Pakliže bychom přistupovali k návrhu standardně, poslali jej na dvacet dnů do připomínek a provedli jedno vypořádání, je evidentní, že bychom se s naprostou většinou oponentů nedohodli a přetrvávaly by rozpory. Pokud se ovšem s oponenty bavíte pět nebo deset let, mnoho z nich postupem času přesvědčíte vy a o mnohém přesvědčí oni vás.

* Až mají pocit, že ani nejsou oponenty.

Přesně tak, to se také stalo. I v Poslanecké sněmovně byl kodex projednáván nestandardních pět měsíců v ústavněprávním výboru a během této doby docházelo každý týden vždy v úterý k projednávání jednotlivých pasáží občanského zákoníku a zákona o obchodních korporacích mezi ministerstvem, rekodifikační komisí, autory návrhu a poslanci a jejich experty. A zažil jsem opakovaně, že jak poslanci, tak i jejich experti, kteří přicházeli s různými názory a kritickými připomínkami, po několika sezeních začínali kodex podporovat, začínala se jim líbit vnitřní jednotnost a systematika návrhu, upoutal je dříve či později jeho do jisté míry zvláštní, ovšem krásný český jazyk, jednoduchá větná skladba, jednoduchá struktura paragrafů a odstavců. Zkrátka kdo si ten návrh několikrát přečte, začne přemýšlet o jednotlivých institutech a důvodech, proč jsou takto sepsány, tak obvykle začne mít ten návrh rád.

* Zmínil jste český jazyk, který byl v médiích propírán jako zastaralý a používající výrazy, kterým běžný člověk nerozumí...

To je ten nejpovrchnější předsudek, který byl vůči kodexu opakovaně vznášen. Živily jej i hromadné sdělovací prostředky. Vzpomínám si na reportáž v televizi v týdnu před hlasováním pléna Senátu o návrhu. Hlavním mottem reportáže byla teze, že v návrhu je množství jazykových omylů, a jako příklad byl uváděn pojem „pachtýř“, který podle televize měl být správně psán „pastýř“. Jinak ovšem jazykové posudky, které jsme nechali udělat od Ústavu pro jazyk český a od známého českého lingvisty profesora Krause, dokládají, že jazyková stránka kodexu je velmi dobrá a na rozdíl od běžné legislativy posledních let dokonce výrazně lepší, a to právě z hlediska laické srozumitelnosti běžnému občanovi. Kodex nepoužívá dlouhá souvětí, nepoužívá cizí výrazy, brání se definicím.

* Nejsou v něm vůbec žádné definice?

Kodex má 3081 paragrafů a neobsahuje ani jednu definici! Podívejme se do většiny nových právních předpisů přijímaných podle vzoru evropského práva, které na začátku mají desítky definic, a zamysleme se, zda toto přispívá k jejich srozumitelnosti pro uživatele. Já jsem si udělal seznam nových či staronových pojmů v novém občanském zákoníku, ve skutečnosti jich tam není tolik, a většinu z těch pojmů česká veřejnost zná. Alespoň ti starší je určitě znají a mladí se je jistě snadno naučí. Ať se jedná o výměnek, pacht, služebnosti, rozhradu či přestavek.

* Tyto pojmy se ale studenti práv učí i dnes, i když v dosavadním občanském zákoníku nebyly takto výslovně nazvány. Takže právníci by tyto pojmy nejspíš měli znát již nyní.

Měli by je znát. Jsou to pojmy a instituty, které jsou tradičně známé. Od římského práva až po rakouský občanský zákoník, čili do padesátých let i na území České republiky. Navíc ty pojmy se nezavádějí kvůli pojmům. Zavádějí se kvůli tradičním institutům, k nimž se občanský zákoník vrací. Pakliže zde existuje například institut pachtu či institutu služebností, který se dělí na služebnosti a reálná břemena, tak není proč vymýšlet názvy nové, které by neznal vůbec nikdo.

* Říkáte, že nový občanský zákoník zavádí mnoho nových institutů. Jak jej budete propagovat veřejnosti?

Podobně jako po přijetí nového trestního zákoníku v roce 2009 chystáme osvětovou kampaň, a to jak vydáním tiskoviny, přednáškovým cyklem, tak i na internetu. Vedle toho připravujeme vzdělávací cyklus i pro odbornou veřejnost, a to zejména pro soudce a další zaměstnance rezortu justice v Justiční akademii. Občanský zákoník bude rozdělen na jednotlivá témata a každého tématu by se měla ujmout autorská dvojice přednášejících, z nichž jeden by měl být soudcem Nejvyššího soudu a druhý členem rekodifikační komise ministerstva.

* Vzdělávání soudců u nás zatím není povinné. Přesto zrovna tato norma se určitě dotkne jich všech. I soudci, kteří se věnují trestnímu právu, by asi občanský zákoník měli znát. Zařídíte nějak, aby se všichni zúčastnili školení, nebo to necháte na jejich svědomí?

Nařídit to bohužel není možné poté, co tuto možnost zrušil v zákoně o soudech a soudcích Ústavní soud jako nepřípustný zásah exekutivy do nezávislosti soudu. Nicméně nabídneme tuto možnost dobrovolně a budeme apelovat jak na soudce samotné, tak na předsedy soudů, aby ji maximálně využili. Ministerstvo zajistí organizaci, logistiku celé akce, zajistí ty nejlepší přednášející a za tím vším sepsalo a získalo také podporu z evropských prostředků.

* Občanský zákoník tedy podle všeho nabude účinnosti 1. ledna 2014. Je k tomu potřeba ještě něco udělat?

Ministerstvo musí během dvou let připravit doprovodnou legislativu k občanskému zákoníku. A to jednak změnový zákon, který promítne příslušné změny do celého právního řádu. A také nový zákon o nesporných řízeních soudních, který převezme, výrazně změní a doplní ustanovení o nesporných řízeních v občanském soudním řádu. A konečně musíme připravit nový zákon o rejstříku.

* O obchodním rejstříku?

Ne tak docela. Má to být širší rejstřík. Chceme, aby tento rejstřík obsahoval základní údaje a listiny o všech právnických osobách, neboť to je dnes velký deficit právní úpravy i praxe. Dnes veřejnost nenalezne tyto údaje na jednom místě a v některých případech je nenalezne na internetu vůbec. Nový rejstřík samozřejmě bude vycházet ze stávajícího obchodního rejstříku a z něj také převezme největší část údajů o obchodních společnostech, družstvech, nadacích, nadačních fondech a společenství vlastníků jednotek, nicméně vedle těchto právnických osob existuje celá řada dalších. Počínaje spolky přes církve, politické strany, vědecké výzkumné instituce až po právnické osoby veřejného práva, jejichž identita by měla být také veřejná, ale neexistuje doposud jednotný seznam, kde by bylo možné tyto informace nalézt.

* Vzniknou také nová nesporná řízení. Jaká?

Základní rozsah nesporných řízení nalezneme již dnes v občanském soudním řádu, a to v § 175a a následujících. Jsou to řízení, která vede soud často z úřední povinnosti, a platí v nich jiné procesní zásady než v klasických sporech. Typicky například řízení o dědictví, řízení o způsobilosti k právním úkonům, řízení opatrovnické apod. Tyto instituty jsou samozřejmě obsaženy i v novém občanském zákoníku, byť ve významně modifikované podobě. Jak co do terminologie, tak co do obsahu práv a povinností jednotlivých stran a kompetence soudu. Nový občanský zákoník navíc přináší i nové typy nesporů, které stávající úprava neobsahuje a bude je potřeba doplnit.

* Například?

Například řízení o přiznání svéprávnosti nezletilému, řízení o podpůrných opatřeních či předběžném prohlášení v očekávání nesvéprávnosti, řízení o schválení zastoupení členem domácnosti, řízení o schválení smlouvy o nápomoci a podobně.

* Jak nový občanský zákoník ovlivní podnikatele a podnikání?

Podle mého názoru zásadně, neboť nový občanský zákoník konečně přináší sjednocení závazkového práva, po kterém se v České republice volá posledních dvacet let. Všichni víme, jaké problémy vyvolává duplicitní úprava závazkových vztahů v občanském a obchodním zákoníku, jejich vzájemné prolínání se a mísení. Všichni též víme, že zákonný režim volby mezi těmito dvěma zákony může být modifikován smluvním ujednáním, které však nesmí jít k tíži spotřebitele. Rovněž že úprava v obchodním zákoníku není komplexní a neobsahuje například veškeré otázky zajištění těchto závazků. Z toho vyplývá potřeba paralelní aplikace občanského i obchodního zákoníku na závazkové vztahy a z toho plynou složité právní otázky, kterým podnikatelská veřejnost často nerozumí.

* A to teď odpadne.

Ano, neboť se podařilo udržet koncepci, že všechny závazkové vztahy jsou upraveny výhradně v občanském zákoníku. Drobná podnikatelská praxe si na stávající duplicitu nikdy nezvykla a nepochopila ji. Já jako advokát jsem se velmi často setkával se smlouvami kupními nebo smlouvami o dílo, které byly označovány jako smlouva podle občanského a obchodního zákoníku, aniž by účastníci vůbec chápali, podle kterého a proč by se měli řídit.

* Co je pro vás osobně největším přínosem nového občanského zákoníku?

Jak říká profesor Eliáš, hlavní autor zákoníku, základem je prvních čtrnáct paragrafů. Ty by si měl každý přečíst, neboť v nich je vyjádřena celá filozofie a hodnotové zakotvení nového soukromého práva. Jsou tam zásady, je tam často vzpomínané právo na štěstí, jsou tam principy výkladu práva, jeho soudcovského dotváření apod.

* To je pro vás to nejzásadnější?

To je naprosto klíčové, ale nechci pochopitelně omezovat rozsah občanského zákoníku na tuto úvodní pasáž. Přínosů oproti stávajícímu právu je obrovské množství. Vedle již zmíněného odstranění dvoukolejnosti závazkového práva je to konečně pořádná úprava statusových otázek jak fyzických, tak i právnických osob. Je to moderní úprava dědického práva a věcných práv, rozpracování náhrady škody, včetně náhrady nehmotné újmy, úprava postavení zvířat a mnoho dalších novinek. A samozřejmě též opuštění etatistického principu absolutní neplatnosti právních úkonů, který dnes vytváří rozkol mezi realitou a právem.

* Zmínil jste profesora Karla Eliáše. Ten 27. 1. 2012 obdržel titul Právníka roku, vstoupil do právnické síně slávy. To může být považováno za ocenění jeho úsilí mimo jiné i na novém občanském zákoníku.

Vstup do právnické síně slávy pro Karla Eliáše načasovala shoda okolností tak, že završila schválení občanského zákoníku oběma komorami Parlamentu. Je to nepochybně naprosto zasloužené ocenění, neboť profesor Eliáš je člověk, jehož právní erudice v oboru občanského práva i jeho lidský přístup a pochopení k problémům občanského práva nemá obdoby. Mohu snad říci, že po těch letech příprav občanského zákoníku jsme i osobní přátelé. A je pro mne opravdu nesmírná čest, že jsem tohoto člověka mohl poznat a spolupracovat s ním.

* Budou nějak oceněni i ostatní, kteří se na přípravě nového občanského zákoníku podíleli?

Zcela určitě. Ostatní kolegové bývají někdy neprávem opomíjeni. Občanský zákoník je po deseti letech prací skutečně kolektivní dílo. Vedle hlavních autorů na něm mají nejdůležitější podíl členové tzv. rekodifikační komise, což je zhruba dvacet právníků. Se všemi z nich je ministerstvo v neustálém pracovním kontaktu a počítáme s tím, že schválením kodexu naše vztahy nekončí. Tito lidé budou tvořit základ jak pro vzdělávání v rezortu justice, tak i pro sepis aktualizované důvodové zprávy a komentáře k novému občanskému zákoníku.

* Jestli tomu tedy dobře rozumím, odměnou za jejich práci bude další práce? Budou přednášet a podílet se na tvorbě komentáře…

Všichni ti lidé dostávají i finanční odměnu za práci. Myslím ale, že to pro ně není hlavní motivace. Ani nemůže být, jde o výdaje, které jsou hluboko pod cenami běžných právních služeb, které se obchodují v komerční i veřejné sféře.

* Pozve si je ministr a osobně jim poděkuje?

Samozřejmě. K tomu částečně již došlo po posledním jednání ústavněprávního výboru Senátu. Kromě toho také chystáme společenský večer s poděkováním.

* Kdo kromě profesora Eliáše patří mezi hlavní spoluautory nového kodexu?

Určitě musím jmenovat paní docentku Michaelu Zuklínovou-Hendrychovou, která byla hlavní autorkou pasáží o rodinném právu a nájmu, a doktora Miloše Tomsu z Vrchního soudu v Praze, který byl celé roky předsedou rekodifikační komise ministerstva spravedlnosti. Vedle nich zaslouží uznání mnoho dalších osobností, které se podílely na jednotlivých částech návrhu. Často byly i garanty jednotlivých věcných oblastí. I s vědomím, že mnohé z nich neprávem opominu, bych chtěl zmínit a poděkovat paní profesorce Hrušákové, děkance právnické fakulty v Olomouci, a doktorce Haně Nové z Obvodního soudu pro Prahu 8 za pasáže o rodinném právu. Doktoru Bednářovi za dědické právo. Docentu Havlovi, profesoru Dědičovi a docentce Štenglové z Nejvyššího soudu za zákon o obchodních korporacích a pasáže o právnických osobách v občanském zákoníku. Profesoru Telcovi za ochranu osobnosti, spolky či veřejnou prospěšnost. A pak celé řadě akademiků a advokátů mladé generace, často žáků či spolupracovníků profesora Eliáše. Mezi nimi bych chtěl jmenovat doktora Milana Hulmáka, Petra Bezoušku, Ondřeje Frintu, Petra Tégla a samozřejmě i mého přítele a kolegu náměstka Filipa Melzera. Obrovské uznání a dík za pomoc patří též množství známých soudců, advokátů a notářů, jmenovitě Jaroslavu Burešovi, Františku Ištvánkovi či Romanu Fialovi, dále Vladimíru Jirouskovi, Karlu Čermákovi, Aleši Pejchalovi či Jaroslavu Svejkovskému a z notářů určitě Miloslavu Jindřichovi. Fantastický příklad nasazení a konstruktivní kritiky opozice předvedl advokát a poslanec ČSSD Stanislav Křeček, který se účastnil jednání komise celý minulý rok, přispěl k rozumným kompromisům a nakonec návrh aktivně podpořil ve Sněmovně. Těch lidí bylo strašně moc a poděkování si zaslouží všichni.

* Abychom se ale vrátili k právu. Rekodifikace soukromého práva není přece jen o občanském zákoníku.

Ano. Rekodifikaci tvoří i nový zákon o obchodních korporacích, který nově upravuje materii obchodních společností a družstev, a zákon o mezinárodním právu soukromém, který nahrazuje stávající zákon z roku 1963. Nový zákon o obchodních korporacích neobsahuje závazkovou část a neobsahuje ani některé další obecné instituty, které známe z obchodního zákoníku dnes. Namátkou například jednání podnikatele, firmu, obecná ustanovení o právnických osobách, nekalou soutěž či obchodní rejstřík.

* Nebudou tato ustanovení v zákoně chybět?

Jsou to všechno statusové otázky a další obecné instituty právnických osob, které mají širší dopad než pouze pro obchodní společnosti a družstva. Proto jsou upraveny v občanském zákoníku. Stávající stav je nevhodný, neboť obecná úprava právnických osob prakticky neexistuje, v občanském zákoníku je pouze několik paragrafů a zbytek je v obchodním zákoníku. A na základě analogie iuris se využívá i pro řešení otázek dalších typů právnických osob, které tuto úpravu postrádají.

* Jaké další změny zákon o obchodních korporacích přinese?

Nový obchodní zákoník je liberální kodex, který má podporovat podnikání. Za jednu z nejvýznamnějších změn se považuje možnost založení společnosti s ručením omezeným bez základního kapitálu, jde o tzv. s. r. o. za jednu korunu, nebo možnost dohodnutí různých druhů a forem obchodních podílů třeba tak, že určitý obchodní podíl s sebou nenese právo hlasovat na valné hromadě či na výplatu zisku.

* Proč?

Nastávají situace, kdy různí lidé spolu chtějí založit obchodní společnost a každý z nich má různé zájmy, motivy i vklady do společnosti a každý z nich se chce různou měrou podílet na podnikání. Někdo chce reálně podnikat, někdo může být společníkem například kvůli dobrému jménu nebo z různých jiných, třeba i historických důvodů, z rodinné tradice a podobně. A zákon by neměl nikoho omezovat v tom, jakým způsobem si s partnery sjedná charakter vzájemných obchodních podílů a práva a povinnosti s nimi spojená. To je skutečně věcí dohody a není důvod k tomu, aby zde zákon kogentně nařizoval, že každý obchodní podíl je co do práv s ním spojených stejný.

* V čem budou spočívat největší změny v zákonu o mezinárodním právu soukromém?

K novému zákonu se přistoupilo ze dvou důvodů. Tím prvním je změna terminologie a institutů v novém občanském zákoníku a tím druhým je přizpůsobení nového právního předpisu právu Evropské unie, které tuto oblast poměrně zásadně reguluje.

* Jaký je podle vás největší problém české justice?

Snad to již nejsou lidé. V justici se v poslední době objevuje mnoho zajímavých a inspirativních osobností a tomu odpovídají i odvážná a zdařilá rozhodnutí. V širší justici vnímáme také obrovské změny, které se dějí ve státním zastupitelství po příchodu Pavla Zemana. Mnohdy je proto tím hlavním problémem spíš určitá přetrvávající nedůvěra veřejnosti vůči justici a někdy též přežívající, příliš zkostnatělé postupy.

***

každý, kdo něco znamená v oboru občanského práva a kdo byl ochoten věcně diskutovat, možnost pracovat na noz dostal a také využil.

mgr. františek korbel, ph.d. – vystudoval Právnickou fakultu Masasarykovy univerzity v Brně – nejprve nastoupil na Ústavní soud, poté jako právník na odbor správy Městského úřadu Tábor – vykonával praxi jako advokátní koncipient a následně (2004–2007) jako advokát – od r. 2006 je místopředsedou Legislativní rady vlády – v letech 2007–2009 působil jako náměstek ministra spravedlnosti pro legislativu a informatiku, kam nastoupil znovu od července 2010 – v mezidobí vykonával funkci ředitele sekce legislativy Úřadu vlády a poté náměstka ministra životního prostředí pro legislativu a státní správu – byl členem zastupitelstva a radním města Tábor – vyučuje na katedře správního práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy – dlouhodobě se zajímá o právo na informace a svobodný přístup k informacím rekodifikace soukromého práva – zahrnuje nový občanský zákoník (NOZ), zákon o obchodních korporacích (ZOK) a zákon o mezinárodním právu soukromém (ZMPS) – 25. ledna 2012 byla rekodifikace schválena Senátem, nyní čeká na podpis prezidenta republiky – v účinnost vstoupí k 1. lednu 2014 – NOZ, který nahrazuje dosavadní úpravu z r. 1964, mj. klade větší důraz na osobnostní práva, podporuje princip svobodné vůle a sjednocuje závazkové právo – NOZ se dělí na pět částí: postavení člověka jako jednotlivce; rodinné právo; absolutní majetková práva (včetně např. práva dědického); relativní majetková práva; přechodná a závěrečná ustanovení – ZOK je zákonem o obchodních společnostech a družstvech; umožňuje například založit „společnost s ručením omezeným za jednu korunu“ či uzavřít dohodu ohledně druhu a formy obchodního podílu – ZOK zavádí přímou odpovědnost manažera za závazky společnosti, poruší-li povinnost péče řádného hospodáře – ZMPS modernizuje některá pravidla ustanovení týkající se pravidel pro řešení případů s mezinárodním prvkem v návaznosti na přijetí NOZ zákony by neměly nikoho omezovat v tom, jak si s partnery sjedná charakter vzájemných obchodních podílů.