Ve 4. odstavci jsme doplnili reakci ministerstva spravedlnosti.
--------------------
Brno/Praha 30. května (ČTK) - Zákonodárci musejí do konce roku nově vymezit nebo zpřesnit dělbu kompetencí mezi soudci a soudními úředníky. Ústavní soud (ÚS) zrušil část zákona o vyšších soudních úřednících a vyšších úřednicích státního zastupitelství. Důvodem jsou příliš široké a nejasně vymezené kompetence úředníků. Soud varoval před proměnou soudního rozhodování v úředničinu.
Sporné ustanovení přestane platit 31. prosince 2013. Konkrétní kompetenční střet v přezkoumávané kauze spočíval v pravomoci odmítnout námitky proti směnečnému platebnímu rozkazu. Výhrady Ústavního soudu jsou však mnohem širší a jdou i nad rámec zrušeného paragrafu s číslem 11. Pokud vláda názor soudu vyslyší, měla by revidovat podstatnou část zákona.
Podle soudkyně zpravodajky Ivany Janů je jasné, že soudci nemohou narůstající agendu zvládat bez pomoci asistentů a úředníků. "Snaha o urychlení řízení a odbřemenění soudců ale má své limity a nesmí vést k tomu, aby se ze soudnictví stala prázdná forma," řekla Janů. Vyšší soudní úředníci podle Janů mají plnit jen pomocnou roli a konat jednoduché úkony, a to jen ty, u kterých to výslovně stanoví zákon. U složitějších kroků sice mohou úředníci pomoci s přípravou, avšak rozhodnutí musí podepsat soudce, a vzít tak zodpovědnost na sebe.
"Ministerstvo spravedlnosti respektuje rozhodnutí Ústavního soudu, důkladně se s nálezem seznámí a následně navrhne přesnější vymezení kompetencí vyšších soudních úředníků," řekla ČTK mluvčí ministerstva Štěpánka Čechová. Dodala, že zákon vznikl a byl schválen za působnosti bývalého ministra Jiřího Pospíšila (ODS).
Návrh na zrušení sporného ustanovení podal Vrchní soud v Praze v roce 2010. Paragraf uvádí, že vyšší soudní úředník smí v občanském soudním řízení a soudním řízení správním samostatně provádět veškeré úkony soudu prvního stupně s výjimkou kompetencí, které norma výslovně přiznává soudcům. Podle Janů tak zákon z výjimky učinil "bezbřehé nekonkrétní pravidlo".
Pouze soudci mohou podle dosavadního znění zákona například vést jednání a rozhodovat formou rozsudku, případně rozhodovat o předběžném opatření, exekucích nebo výchově nezletilých dětí. Úředníci smí třeba odmítat podání pro neodstraněné vady, rozhodovat o soudních poplatcích, odmítnutí pozdě podaného odvolání a přiznání svědečného. Taktéž mohou provádět některé úkony v insolvenčním řízení.
Podle Vrchního soudu v Praze je vymezení kompetencí neurčité a v některých bodech rozporné s jinými částmi zákona. Soudce vrchního soudu Ladislav Derka dnešní nález přivítal. Nárůstu práce se neobává, úředníci prý soudcům pomáhat nepřestanou. "Oni samozřejmě mohou spolupracovat se soudci, může být situace taková, že to rozhodnutí bude ve velkém rozsahu vypracováno a podepsáno vyšším soudním úředníkem, nicméně je povinnost soudce, aby se s tím rozhodnutím seznámil a aby ho podepsal," řekl ČTK Derka.
Obecným úkolem vyšších soudních úředníků je řešit jednodušší agendu, a částečně tak uvolnit ruce přetíženým soudcům. Vyšším soudním úředníkem se může stát bezúhonný český občan, který získá patřičné vzdělání na Justiční akademii nebo vysoké škole právního zaměření.
Odlišné stanovisko k výroku i odůvodnění dnešního nálezu měl soudce Vladimír Kůrka. Výhrady pouze k odůvodnění uplatnili Jan Filip a Stanislav Balík.